Zahrádkář TV
Romana - penzion Luhačovice

Kaštanovník jedlý - jedlý kaštan

- Castanea sativa

Jak pěstujeme stromy:

Kaštanovník jedlý neboli kaštan jedlý je pěkný strom, který nejen ozdobí velkou zahradu, ale

Kaštanovník, Castanea Sativa

Kaštanovník, Castanea Sativa

poskytuje i zajímavé a hodnotné plody. Pěstuje se ve vinohradnických oblastech a v teplejších mikroklimatických polohách, s průměrnou roční teplotou vyšší než 7 °C. Strom vyžaduje slunné stanoviště, v krajním případě snáší i polostín a dostatečnou vzdušnou vlhkost. Nezbytnou podmínkou dobrého růstu je dostatečně hluboká hlinitá, půda bohatá na živiny. Nutný je také dostatek vláhy. Než stromek vysadíme, musíme mu připravit vhodné podmínky. Půdu zkypříme do hloubky, méně úrodné půdy přihnojíme do zásoby základními živinami. Na stanovištích s dobrou zásobou živin není potřeba přihnojovat. Stromky se vysazují na vzdálenost 15 až 20 m, po výsadbě je nutná vydatná zálivka.

Kaštanovník se svou výškou až 20 m, nejlépe vynikne jako solitéra. Pěstuje se jako vysokokmen s volně rostoucí korunou. Kožovité listy jsou velké, střídavé, oválné, se zoubkovanými okraji. Je to jednodomá rostlina se složitým uspořádáním samčích a samičích květů, které většinou opyluje vítr, ale i včely. Plodit začíná strom až po 12 – 15 letech, roubované stromy o něco dříve, kolem 10. roku, některé odrůdy ještě dříve. Plod je nažka v ostnité číšce, dozrává v září.
Řez se omezuje jen na odstraňování odumřelých, křížem rostoucích a korunu zahušťujících větví. Kaštanovník obvykle žádnými chorobami netrpí a škůdci ho napadají jen zřídka. Kaštany jsou částečně samosprašné až samosprašné.

Jak skladujeme plody kaštanu jedlého:

Jedlé kaštany jsou příbuzné ořechům, obsahují množství vitaminů B, E a C, jsou vynikajícím zdrojem minerálů, jako je železo, vápník a hlavně draslík. Neobsahují lepek, olej a cholesterol. Chrání lidský organismus před nervovou slabostí a problémy se srdcem. Syrové obsahují jedovatý tanin, proto se konzumují výhradně po tepelné úpravě, vařené nebo pečené.

Posbírané kaštany rozložíme v teplejší místnosti, aby oschly. Dobře je prohlédneme zda nejsou napadeny plísní, jsou na ni totiž náchylné. Každý den je nutné je obracet. Když zcela vyschnou, můžeme je dát do sklenic a prosypat vrstvou písku. Můžeme je také dát do suché chladné místnost volně nasypané v lískách či v jutových pytlích. Při správném uchovávání vydrží v chladné místnosti i půl roku. V chladničce vydrží asi měsíc.

Kaštany můžeme i zmrazit nebo zpracovat na kaštanové pyré, které je základem řady pokrmů a také se velmi snadno mrazí.

Dobrá rada:

Plody nenechte dlouho ležet, v sezóně je sbírejte každý den. Nezapomeňte na kožené rukavice, jemné ostny nepříjemně píchají.

Kaštanové pyré

Asi kilogram kaštanů uvaříme ve vodě nebo ještě lépe v mléce. Vaříme je asi deset minut. Potom je zabalíme do utěrky a pořádně pomačkáme, aby se slupky uvolnily. Očištěné kaštany pomeleme na masovém mlýnku. Do hmoty přidáme 150 g másla, 0,05 l rumu a 150 g moučkového cukru a dobře promícháme. Podáváme se šlehačkou.

Pečené kaštany

Doma si je můžeme upéct na pánvi, v troubě či v mikrovlnce. Každý kaštan nejprve nařízneme „na bříšku“ do kříže asi do hloubky tří milimetrů. Kaštany rozložíme v jedné vrstvě nařezanou stranou nahoru na suchý plech a pečeme asi 15 minut při teplotě 200 °C. Občas s kaštany potřeseme, aby se nepřipálily. Když se otevřou a trochu zhnědnou, jsou hotové. Loupat je musíme ještě horké, protože slupka po vychladnutí velmi rychle tvrdne. Mikrovlnnou troubu nastavíme na 600 W, dáme do ní kaštany uložené v jedné vrstvě a necháme je asi šest minut péct. Potom je necháme v troubě dalších pět minut dojít, pak je oloupeme.

Kaštanovník, plody

Kaštanovník, plody